KOS – KOlektiv Satiry Velká Chuchle
(stručná historie)
Založen jako Estrádní soubor VO ČSM na podzim roku 1956 – na KOS přejmenován v lednu 1960.
Existoval v létech 1957 – 1966.
V souboru se vystřídalo téměř 90 členů – až na několik výjimek byli všichni z Velké Chuchle.
První zaznamenané celovečerní vystoupení - 1.4.1957 Velká Chuchle (Estráda pro vojáky).
Poslední zaznamenané vystoupení - 15.3.1964 Velká Chuchle (Program pro ženy k MDŽ).
Celkem 97 vystoupení : 1957 – 7 x
1958 – 5 x
1959 – 25 x (Ústřední kolo STM – vítěz)
1960 – 20 x (Ústřední kolo STM – 2.místo)
1961 – 22 x (Krajské kolo STM – Čestné uznání poroty)
1962 - 12 x ( - " - )
1963 - 5 x ( - " - )
1964 - 1 x
Programy – kromě estrádních a vytvořených pro určitou příležitost a na objednávku :
1959 Kouzelné zrcadlo ( ve spolupráci s J.R.Pickem )
Ejhle člověk ( B.Valenta, J.R.Pick )
1960 Pekáček se vrátil ( Valenta )
Kytička dobré nálady ( Valenta + kolektiv souboru )
1961 Panoptikum ( L.Barák, K.Hejda, J.Zágler, K.Budera )
Ztratil se Muki – dětské ( - " - )
1962 Co zažil starý gramofon ( Hejda, Budera, Zágler, Šimůnková )
Clowniáda – dětské ( Barák, Zágler + kol. )
1963 Necháte to koňovi ? ( Budera + kol. )
Strašidla – dětské ( Budera, Zágler + kol.)
HISTORII souboru můžeme rozdělit do tří „epoch“ :
(1) Od nesmělého „estrádního“ počátku - sbírání zkušeností, převzatých textů i hudby a prvních vystoupení v domovské obci i blízkém okolí - k většímu sebevědomí, pevnějšímu vedení a režii, k prvním vlastním textům. Ověřování vlastních schopností a také vzestup popularity, s ním zájem vedení obce, místní školy a hlavně mladých lidí, kteří přicházeli (a odcházeli) – a vážní zájemci a talenty zůstávali. „Otci zakladateli“ a tahouny souboru v počátcích byli hlavně: L.Barák, J.Zágler, K.Hejda, O.Král, K.Budera, J.Příhoda, J.Šimůnková, J.Kaiseršatová, J.Čížková, L.Ševčíková, J.Valentová… ( cca 1957 – 1959 )
(2) Tvář souboru změnil příchod B.Valenty – zkušeného divadelníka a (později také profesionálního) mima… Padl do noty autorskému kolektivu ale i tehdejšímu trendu „malých jevištních forem“ a tehdy vznikly první komponované texty s pevnější linií. Zlepšovaly se i naše herecké výkony, ke všemu přidal moderní hudební stránku nový klavírista – tehdy teprve patnáctiletý J.Klempíř (pozdější skladatel prvních hitů Karla Gotta) – a úspěchy se pak zákonitě dostavily: dvakrát v Ústředním kole Soutěže Tvořivosti Mládeže jednou první a napřesrok druhé místo ! ( 1959 – 1960 )
(3) Jak to bývá u amatérských souborů: B.Valenta a zpěvačka J.Čížková (zpívala pod jménem Jana Petrů) odešli k profesionálům a bylo třeba změnit úplně všechno. Naštěstí zkušenosti (a taky nadšení a vytrvalost) kmenových členů souboru se projevily v dalších třech letech, kdy se podařilo každý rok stvořit jak „soutěžní“ představení pro dospělé, tak dětský program, vždy hraný s velkým úspěchem pro děti místní školy.
V soutěžích se nám už tak nevedlo: změnila se postupová pravidla - a protože jsme téměř zcela přešli k vlastním textům a částečně i písničkám, dostávali jsme se v té době téměř pravidelně do konfliktu nejen s „cenzurou“ ve vedení obce (museli jsme své scénáře předkládat ke schválení na MNV) ale také s porotami Krajských kol STM… Přesto jsme u diváků zaznamenávali stále úspěchy, a to už nejen v rámci okresu ale i po celém tehdejším pražském kraji. V našich kronikách máme i pochvalné zápisy od známých umělců (vystupovali jsme např. společně s Vl.Dvořákem a K.Marešem a kromě nám stále nakloněného J.R.Picka nás chválil třeba M.Švandrlík…).
„Starý gramofon“ (1962) i „Kůň“ (1963) už byly poměrně slušně vyhlížející i znějící pokusy o retro-kabaret a angažované divadlo malých forem. Snad by se nám podařilo i víc, ale přišla „věková nemoc“ – sloupy souboru se začaly ženit a vdávat, klavíristu (vynikajícího už od malička) zlákal Olympic – takže soubor slábl a stálý zájem mladých z Chuchle už ho nespasil. Parta se podle možnosti stále scházela, ale na pokračování už to nebylo a na přelomu let 1965-66 jsme se rozešli definitivně. (roky 1961 – 1966)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajímavé je to, že pouto společné dlouholeté práce a zážitků nepovolilo u mnoha z nás vlastně nikdy. Uspořádali jsme několik „pamětnických“ setkání v 80.létech a v novém tisíciletí jsme se začali scházet pravidelně: od roku 2002 se každý měsíc KOS "slétá" na pravidelných setkáních a střídavě se objevuje většina z těch, kdo soubor tehdy zakládali. Pánům je přes 70, dámy jsou o něco mladší – ale to, co nás dává stále dohromady, by nám mohl leckdo závidět.
Věřme, že nám to spolu ještě dlouho vydrží.*
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V Praze, v červenci 2014.
Kamil Budera
* Píše se rok 2023, pánům je přes osmdesát, dámám méně, ale přece jen se tahle KOSí rodina občas slétá.
PetrKall